Než se pustíme do vyjmenování všech jedenácti truhlářských spojů, se kterými se můžeme setkat při práci s truhlářským řezivem, je nutno říci, že existuje ještě jedno malé dělení, na truhlářské spoje lepené a nelepené. Zda použijeme to, nebo ono záleží na vlastnostech dřeva. Dřevo je „živý“ materiál, který neustále pracuje, a spoje musí vždy zajistit, aby dřevo nepraskalo a nepohybovalo se nežádoucím způsobem. Je tedy dobré dávat pozor, jestli se právě pro ten daný spoj lépe hodí jeho lepená nebo nelepená varianta. Když se vrátíme k typům truhlářských spojů dřeva, můžeme narazit na následující.
Truhlářský dlab a čep
Spoj vhodný ke spojování rámových konstrukcí, například u žebříků, lubů a noh u stolů a židlí nebo příček v okenních rámech. Když jej u spojování jakéhokoli typu truhlářského řeziva použijeme nasucho, tedy bez lepení, je vhodné ho určitě zajistit ještě kolíkem. Docílíme tak větší pevnosti. Toto zajištění pro vyšší pevnost můžete udělat, i když je spoj lepený.
Rozpor a čep pro práci se dřevem
Často používaný truhlářský spoj, především na rámové dveře, dvířka od skříní, okenní rámy. Spoj typu rozpor a čep se může použít jak lepený, tak nelepený.
Truhlářský spoj pero a drážka
Tento spoj se využívá zejména při pokládce dřevěných a parketových podlah, obložení, k výrobě větších desek ke stolům a k nábytku. Další využití najde při pobíjení vrat prkny a k výrobě svlakových dveří, a to nasucho bez lepení. Díky tomu nevzniknou otvory a průhledné mezery. U podlah pero a drážka zajišťuje pevnost.
Truhlářský hmoždík
Truhlářský hmoždík je spoj, který slouží ke spojování větších ploch – desky stolů, víka truhel a lavic, deskových dveří apod. Pojem hmoždík je běžně používaný, ale setkat se můžete také s názvy „mašle“ nebo „vlaštovčí ocas“.
Spojování dřeva přeplátováním
Přeplátování je starý jednoduchý způsob spojování dřeva. Není příliš náročný na výrobu, avšak jeho nevýhodou je jeho malá pevnost. Proto je nutné jej vždy slepit nebo zajistit kolíky či hřebíky, aby dobře držel. Používá se například u sítí do oken nebo ke dvířkům králíkárny.
Pažení, paz jako další z truhlářských spojů
Jednoduchá stará dřevěná konstrukce, která byla nejčastěji využívána k vytváření stěn a příček v hospodářských budovách. Postupně se přenesla i do truhlářských konstrukcí.
Truhlářský spoj ve složení čep a pero
Kombinace perka na konci prkna a na něj navazujícího čepu. Využívá se zejména tam, kde je dlab použitý na konci konstrukce.
Čep s tažným klínem
Čep s tažným klínem je spoj, který slouží především k upevnění táhel při konstrukci stolů.
Dřevěné kolíky na spoje
Primární funkcí kolíku je zajišťování spojů, například čepu a dlabu, čepu a rozporu a přeplátování.
Spoj na svlak
Truhlářský spoj na svlak můžete použít ke zpevnění a zabránění kroucení širokých desek nebo také jako konstrukční spoj nábytkových korpusů. Svlak se v truhlářské praxi hojně uplatňuje, protože dokonale využívá vlastnosti dřeva. Ovšem aby tomu tak mohlo být, je potřeba pamatovat na to, že svlak se k desce nikdy nelepí! Mohou se k sobě lepit jedině desky zpevňované svlakem.
Ozuby (cinky, rybina) neboli ozubové spoje
Ozuby jsou základním rohový spojem, který vyniká svou pevností. Lidově se tomuto spoji říká cinky. Cinky mohou být otevřené, polokryté nebo celokryté.
Máte nějaké dotazy? Rádi vám poradíme zde.