Tvrdost dřeva
Tvrdost dřeva je schopnost dřeva odolávat vnikání jiného tělesa do svého povrchu. U podlah a schodů rozhoduje o tom, jak snadno se na nich udělají důlky od podpatků, nohou nábytku nebo upadlých předmětů.
Jak se tvrdost měří
Nejčastěji se udává tvrdost podle Brinella (HB) v N/mm². Do dřeva se zatlačí ocelová kulička o průměru 10 mm silou 1 kN a z velikosti otisku se spočítá tvrdost. Pro dřevěné podlahy a parkety tuto zkoušku popisuje norma ČSN EN 1534, vzorky se před zkouškou ustálí při 20 °C a relativní vlhkosti vzduchu 65 %. Čím vyšší číslo, tím tvrdší povrch.
Hodnota záleží na směru. Na čele (ve směru vláken) je dřevo jedenapůlkrát až třikrát tvrdší než na ploše prkna (kolmo k vláknům). Pro podlahu, nášlap nebo terasu je důležitá tvrdost na ploše.
Některé tabulky používají jinou metodu, tvrdost podle Janky. Její čísla nelze s Brinellem přímo porovnávat.
Tabulka tvrdosti dřeva podle Brinella
Hodnoty z odborných tabulek pro bezvadné dřevo při vlhkosti 12 až 15 %. Konkrétní výrobek se může lišit, rozhodující je hodnota, kterou deklaruje jeho výrobce.
| Dřevina | Na ploše (kolmo k vláknům) | Na čele (ve směru vláken) |
|---|---|---|
| topol (černý) | 10 N/mm² | 30 N/mm² |
| osika | 11 N/mm² | 20 až 23 N/mm² |
| smrk | 12 N/mm² | 32 N/mm² |
| jedle | 16 N/mm² | 30 N/mm² |
| lípa | 16 N/mm² | 38 až 40 N/mm² |
| olše | 16 až 17 N/mm² | 33 až 38 N/mm² |
| borovice | 19 N/mm² | 40 N/mm² |
| modřín | 19 N/mm² | 53 N/mm² |
| douglaska* | 20 N/mm² | 50 N/mm² |
| bříza | 23 N/mm² | 49 N/mm² |
| buk | 34 N/mm² | 72 N/mm² |
| dub | 34 až 41 N/mm² | 64 až 66 N/mm² |
| jasan | 37 až 41 N/mm² | 65 N/mm² |
| akát | 48 N/mm² | 74 N/mm² |
* Hodnota pro dřevo ze Severní Ameriky.
Na čem tvrdost závisí
- Na dřevině a hustotě. Těžší dřeviny bývají tvrdší, jak je vidět při srovnání s tabulkou, kde je uvedena hustota dřeva jednotlivých dřevin.
- Na směru namáhání. Čelo je mnohem tvrdší než plocha.
- Na růstu. U jasanu a dalších listnáčů s kruhovitě pórovitým dřevem dávají letokruhy širší než 1,5 mm lepší pevnost i tvrdost.
Co to znamená v praxi
Jehličnaté dřevo má na ploše 12 až 20 N/mm², tvrdé listnáče jako buk, dub a jasan 34 až 41 N/mm². Smrková nebo borovicová podlaha se proto otlačí snadněji než dubová. Při výběru podlahy podle typu i u nášlapů na schody počítejte s tím, že měkčí dřevo časem dostane důlky. Modřín je spolu s borovicí na ploše nejtvrdší z domácích jehličnanů.
U terasy rozhoduje kromě tvrdosti i odolnost dřeva venku, a ta s tvrdostí nesouvisí. Například habr je tvrdé dřevo (32 N/mm² na ploše), ale norma ČSN EN 350 ho řadí do nejhorší třídy přirozené trvanlivosti.
Časté otázky
Jaká je tabulka tvrdosti dřeva? Nejpoužívanější je tabulka podle Brinella v N/mm². Na ploše prkna mají nejnižší tvrdost topol a osika (10 až 11 N/mm²), smrk 12 N/mm², buk 34 N/mm², dub 34 až 41 N/mm² a akát 48 N/mm².
Na čem závisí tvrdost dřeva? Hlavně na dřevině a její hustotě, na směru (čelo je jedenapůlkrát až třikrát tvrdší než plocha) a na stavbě dřeva, například na šířce letokruhů.
Jaká je tvrdost akátu a břízy? Akát má na ploše 48 N/mm² a patří k nejtvrdším domácím dřevinám, je tvrdší než dub i buk. Bříza má 23 N/mm², tedy víc než jehličnany, ale zhruba třetinu méně než buk.
Jak jsme fakta zjišťovali
Vycházeli jsme z norem ČSN EN 1534 a ČSN EN 350, z německé normy DIN 68364, z odborné literatury o domácích užitkových dřevinách a z výukových materiálů lesnické a dřevařské fakulty, listopad 2026.